V duchovních kruzích je výraz Ego často považován za téměř sprosté slovo. Ego je třeba umlčet, odříznout, neposlouchat, zbavit se ho… Jako by právě ego bylo nějakou nefunkční součástkou, kterou ale všichni dostáváme do základní výbavy.
V knížce Kouzelná mapa se otázce ega věnuje i její autorka Collete Baron-Reid (možná znáte její Karty skryté moudrosti či Kouzelné mapy).
Colette vnímá ego jako trojjediný celek. Jeho první část je ta, která nás činí jedinečnými – právě těmi, jimiž jsme. Díky této části ega jsme přátelští či spíše samotáři, baví nás kreslit či se dloubat v hlíně, jdou nám jazyky a netáhne nás třeba chemie… Tuto část určitě nechceme potlačit či “vyřešit” – naopak ji s něhou opečováváme a pěstujeme to, co je v nás jedinečné.
Právě tato část ega stojí i za naší potřebou učit se a rozvíjet – i proto je dobré si ji hýčkat.
S druhou částí ega už to tak veselé není.
Colette ji nazývá Skřítkem a označuje tak tu část v nás, které bylo v minulosti ublíženo – a ona od té doby schraňuje křivdy a negativními vzorci a zkušenostmi ovlivňuje náš současný život.
Touto částí našeho ega bychom se určitě zabývat měli – ovšem nikoliv ve smyslu “zbavení se”, ale spíše vyléčení.
Nejdříve ze všeho musíme zjistit, kdo je právě naším Skřítkem a proč. Obvykle jej stačí požádat, aby se ukázal, řekl vám své jméno a čas, kdy se narodil. Naše podvědomí ví moc dobře, co skrýváme sami před sebou (často zcela nevědomě) – Skřítek vám tedy vše rád sdělí.
Až k tomu dojde, je jen na vás, jakým způsobem Skřítka vyléčíte a nenecháte jej nadále negativně ovlivňovat váš život. Správná “diagnóza” je vždy první krok…
Třetí tváří ega je podle Colette tichý hlásek zvaný Mluvka. Ten představuje všechny myšlenky, které nám téměř bez ustání kolují v hlavě. Některé jsou užitečné, některé pramení jen ze strachu, jiné vytvářejí zbytečné obavy a předpoklady…a obvykle je jich spousta a melou páté přes deváté. Někdy říká důležité věci, ale udržuje vaši mysl zaneprázdněnou, rozčiluje vás a obírá o čas.
Možná již tušíte, jak dát svému Mluvkovi pozitivní náplň – musíte ho trochu ztišit a zpomalit. Cesta je jednoduchá a nejspíš už ji znáte – meditace. Čím častější a pravidelnější, tím lépe. Pak Mluvka zpomalí natolik, že ho dokážete vnímat, když vám potřebuje sdělit něco důležitého. On naopak pochopí, že nemá smysl zahrnovat vaši mysl odsudky či pomluvami – protože jim nebudeme věnovat pozornost.
Colettin pohled na ego vnímám jako úžasně citlivý – a rozhodně účinnější, než kategorické odstřihnutí ega jako takového. To totiž nikdy nepřinese nic dobrého – zejména pokud jste předtím nepohlédli do očí Skřítkovi nesoucímu v pytli na zádech nevyřešené bolesti vašeho života.
Ať se vám daří!
Lucie