Budu upřímná. Dlouho jsem si myslela, že pozitivní myšlení je moderní způsob sebemrskačství, potlačování špatných pocitů a možná i obelhávání sebe samých.
A pak jsem objevila Louise L. Hay a můj život se začal od základů měnit.
Aby nebylo mýlky – než k tomu došlo, zabývala jsem se duchovními technikami, esoterikou a dalšími věcmi okolo léčitelství, osobního růstu, meditací a mnoha dalších skoro 20 let. S výsledky, které byly rozhodně uspokojivé… Jenže – i když jsem se měla poměrně dobře (a rozhodně lépe, než většina lidí v mém okolí), postupně se ze mě vytrácel pocit vnitřního štěstí. A taky se mi pořád děly nějaké “divné věci”.
Vydělané peníze navíc obratem polykala podivná a nečekaná vydání. Můj šatník zdaleka neodpovídal částce na výplatní pásce a moje kabelka s obsahem měla větší hodnotu, než auto, kterým jsem jezdila (než mi ho někdo ukradl…). Ač mi nepřišlo, že bych měla vysoké výdaje – žila jsem běžně od výplaty k výplatě.
Značná část toho všeho se točila kolem peněz.
A pak jsem se začetla do knížky Miluj svůj život (a několika dalších, na stejné vlně). A začaly se dít nové věci…
Nejdřívě jsem zjistila, že když vnímám věci pozitivně, přestávám se rozčilovat nad nebezpečnými řidiči, frontami na poště či protivnými prodavačkami a nevyžádanými telefonními prodejci – přestávají se mi tyhle věci stávat.
Zní to neuvěřitelně, ale vážně je to tak. Třeba poslední telefonistka s nabídkou pojištění se mnou probírala moje znamení zvěrokruhu a to, jak s ním koresponduje fakt, že se mi daří dobře a pojistit nepotřebuju 🙂 No vážně – stalo se vám to někdy?
Spolu s pozitivními afirmacemi a novými myšlenkami, které jsem své mysli předkládala, se začaly vynořovat záležitosti ukryté hluboko v duši.
Proč mi záhadně mizely peníze navíc? Protože jsem je za sebe nikdy neutratila, pokud to nebylo nezbytně nutné (jako třeba když se jediné džíny prošoupaly na zadku). Proč se všechny peníze vždycky někde vytratily a já žila od výplaty k výplatě? Protože jsem tenhle vzorec měla zažitý z dětství, kdy celou domácnost táhla moje maminka z jednoho platu. Proč jsem za sebe neutrácela, i když jsem mohla? Protože jsem kdysi vzala část zodpovědnosti za domácí rozpočet na sebe (co na tom, že mi bylo devět) a v hlavě si nesla vzorec, že nemám chtít víc, než nezbytně potřebuji…
Podobných kostlivců ve skříni se během jednoho roku vynořilo nespočet. (A vy je tam nejspíš máte taky…)
Teď ale přichází to nejlepší. Když kostlivce odhalíte a pochopíte ho, můžete mu říct, že jeho služby již nejsou přínosné a odeslat ho pryč. Pak už je jen na vás, jak svůj život budete žít dál.
Dařit se vám bude rozhodně o mnoho lépe.
Četla jsem mnoho článků o tom, jak pozitivní myšlení nefunguje, popírá to, že něco není v pořádku nebo je pustým lhaním do vlastní kapsy. Jediné, co k nim mohu říct je, že jejich autoři podstatu pozitivního myšlení vůbec nepochopili.
Pokud ještě nemáte knížku Miluj svůj život, zajděte do nejbližšího knihkupectví, odneste si ji domů a začtěte se. Pokud si ji pustíte k duši, váš život se záhy stane lepším, než byste se kdy odvážili doufat. Slibuju.