Vyberte stránku

Třináctka je číslo, ze kterého máme my, lidé západního světa, velmi často strach. Dokonce pro něj máme i název – Triskaidekafobie. Trpěli jím dokonce i zcela raciánální a moudří lidé – třeba Winston Churchill odmítal sedět ve 13 řadě, ať už šlo o letadlo, nebo třeba jen divadelní sedadla.

Kde se tahle obava vzala a proč je spojovaná s pátkem 13.? Tak jako u mnoha dalších – v křesťanství a bibli. V pátek Eva podlehla svodům hada, snědla jablko ze stromu a následně svedla Adama k něžnému dovádění – kterému ale asketičtí kněží říkají prvotní hřích… Ježíš byl ukřižován na Velký Pátek, poté, co večeřel s 13 apoštoly – a právě třináctý ho zradil.

Možná má ale tohle biblické „načasování“ ještě jiný důvod. Tak, jako se stavěly kostely na posvátných pohanských místech a křesťanské svátky jako Vánoce a Velikonoce „podezřele přesně“ kopírují data starých pohanských svátků – i pátek a číslo 13 mají svou pohanskou tradici.

Slovo Friday, tedy anglický výraz pro pátek, byl původně dnem, kdy byla odlavována Bohyně Freya – severská bohyně lásky. Tento den se konaly svatby, protože svazky v tento den uzavřené byly považovány za Bohyní požehnané.

Číslo 13 bývalo ještě posvátnější – značí 13 lunárních cyklů v roce. A také 13 menstruačních cyklů, které v roce podstoupí většina žen – proto se jednalo o číslo božského ženství.

Jak pátek, tak číslo 13, byly spojovány s Velkou Bohyní a tedy oslavovány jako dny posvátné esence štěstí a šťastných náhod.

Zvyk slavit číslo 13 se dosud uchoval v zemích křesťanstvím příliš nedotčených – třeba ženy obětující v Číně měsíční koláčky vždy dbají na to, aby jich na talíři bylo přesně 13. Třináctka je číslem krve, plodnosti a dosud skrytých možností.

Pokud jste se tedy až dosud pátku 13. obávaly, je čas dát mu nový význam. Protože čemu věříme – to se nám děje 🙂