Mám pro vás výzvu. Nebude těžká, a když ji přijmete, zjistíte, že je velmi osvobozující. Tedy – pokud to dokážete 🙂 Ale za zkoušku určitě stojí…

Dnes ráno jsem otevřela knížku Andělská terapie od Doreen Virtue. Padla mi do oka kapitola nazvaná Čas. Andělé se v ní pozastavují nad tím, jak moc jsme ochotní se časem nechat zotročit. Věčně někam pospícháme, nebo dodržujeme časové hranice toho, že někde musíme být – třeba v práci.

Čas nás svazuje tak, že si od něj necháváme diktovat i věci, které bychom vlastně nemuseli. Schválně – kdy se u vás doma podává oběd? Když začne prvnímu z rodiny kručet v žaludku – nebo když se ručičky hodin blíží k dvanáctce? 🙂

Závod s časem je z velké části (ne-li zcela), otázkou volby. I když se vám to možná právě teď nezdá, je jen na vás, jestli se do něj necháte chytit na celý svůj život.

Ale i pokud máte pocit, že z něj právě teď odejít nemůžete, dopřejte si chvíli bezčasí alespoň dočasně.

Jaká je tedy moje výzva? Zapomeňte na čas na celý víkend. Schovejte hodiny a budíky, nedívejte se na mobil, hodinky nechte uložené v nočním stolku. Zapomeňte na to, že čas existuje – a nenechte se jím řídit.

Ráno vstaňte, až se vám bude chtít. K obědu se posaďte, až budete mít hlad. Pokud chcete, dejte si povolení nehonit se ani do dalších povinností – špinavé prádlo přes víkend nikam neuteče, a místo vaření večeře můžete zajít třeba na příjemné jídlo do oblíbené restaurace.

Až se vám bude chtít jít spát – běžte. A neptejte se, jestli je 7 hodin, nebo 10 – nezáleží na tom…

Je jenom na vás, jestli si svůj život necháte rozkouskovat na minuty a hodiny…

Doreen v Andělské terapii doporučuje afirmaci :”Vzdávám se svého otroctví pod tlakem času”. Použijte ji kdykoliv, když pocítíte časovou tíseň, nebo potřebu sledovat čas – i když nemusíte.

Na závěr vám prozradím ještě jedno tajemství, které se času týká. Tentokrát je z jiného soudku, z knihy Zóna úspěchu od Gaye Hendrickse. Čas je relativní. A i vy sami můžete žít v relativním čase (Gay ho nazývá časem Einsteinovým).

Tato technika je neskutečně jednoduchá – kdykoliv se dostanete do časové tísně, přestaňte sledovat hodinky. Vůbec se na ně nedívejte. Jen si řekněte, že je vše v pořádku a vše stihnete včas.

Zní to až příliš jednoduše? Ale funguje to. Někdy skutečně přijedete “včas”,  když máte zpoždění. Jindy se opozdí váš protějšek, a tak vaše zpoždění nebude nikomu vadit. Nebo se termín odevzdání projektu náhle posune… Dělejte vše tak nejlépe, jak umíte – a čas vám vyjde naproti 😉

Ale teď – konec povídání. Jakmile budete mít možnost – odložte hodinky, a žijte alespoň chvíli, podle svého.

A nezapomeňte mi napsat, jak se vám víkendová výzva líbí!

Přeji vám spoustu nově získané svobody!

S láskou

Lucie